Sázka
Sázka
Byl vysoký,nádherně stavěný.Měl ty nejmodřejší oči na světě a vlasy stočené do roztomilých plavých prstýnků (kdyby prstýnek navlékl na můj prst,asi bych se samým štěstím počurála).
Jezdil jako Bůh,i ti nejvzpurnější mezci se pod jeho citlivýma rukama (těma být pohlazená,blahem zemřu!) měnili na koně světového formátu ,baletili pod ním,vznášeli se a samou touhou vyhovět měkli na tvárný,poddajný vosk (já bych se mu poddala také,a jak ráda!).Hlas měl tak hluboký a sexy,že když promluvil ,tak se mu i nejfrigidnější jeptiška ochotně skládala k nohám ( to já se skládala,i když mlčel).Byl prostě božský ,nádherný,dokonalý!Celé to mělo jedinou chybičku.Nenáviděl mě.
A mohla jsem si za to sama.
Všichni Božskému donedávna říkali Miky.Jenže překrásný,vznešený Miky měl i příjmení.Méně božské,méně vznešené.Michal SKOŘEPNÝ.A já mu plivla do obličeje SKOŘÁPKO!
Moci tu chvíli vrátit,ochotně oželím rok života!Jenže uznejte: na jízdárně trénujete tři začátečníky,mrholí,koně jsou z počasí i z nezkušených jezdců nenaložení,sunou se hlemýždím tempem a lidé na jejich hřbetech hlemýždím tempem chápou vaše povely.Starší paní: ,,Jemináčku,to nezvládnu!“ i při obyčejným,,narovnejte se“,druhá,podstatně mladší a blonďatější,polohlasně nadává mně i koni (sprostě!)a puberťák na dobráckém Darilovi padá při pouhém hnědákově nadechnutí.Jakou náladu by z takové sestavy jeden mohl mít!? A když se po půl hodině neovládnete na to stádo oslů hlas,zavolá na vás svým sexy barytonem očumující stájová jednička,bůh Michael: ,,Klídek,Ali ,věnuj se klientům s nadhledem a profesioálně!“V tu chvíli jsem s nadhledem a profesionálně dokázala pouze odseknout: ,, Zmlkni,Skořápko!“ Skořápko!!! Chápete? Před plnou jízdárnou lidí,před celým jezdeckým oddílem po něm kydnu ponižujícím SKOŘÁPKO!V ten okamžik,co mi ta geniálnost z pusy vyletěla,bych se nejraději propadla sto metrů pod zem.Nebylo mi dáno,samozřejmě .Zato se,jak jinak,dokonale ujala nová přezdívka.Napořád .Mohl mě za to Vznešený milovat?Ne.Mohl mě pouze zavile,smrtelně nenávidět.Až za hrob.Čím častěji na něj někdo zavolal Skořápko,tím častěji se množily scénky typu:
,,MADAM Poláková,“to jako já , ,, mohla byste hejbnout prdelí a dát,si do pořádku Arielu?Ta kobyla stojí už hodinu přivázána na dvoře,bahnem zlískaná od hlavy až k patě!“Od určité doby jsem před odpovědí Božskému počítala do tří.Potom nádech a : ,,Pane Skořepný,“ použít tváří v tvář svému idolu hanebnou přezdívku bych se neodvážila, ,, ta kobyla je na dvoře přivázaná nikoli hodinu,ale deset minut,a to právě za účelem dokonalé očisty-hledám volný kýbl,abych ji umyla!“
Jindy: ,,Miss Poláková,ten nový účes ti sice úžasně sekne,ale což takhle věnovat víc času ježdění,než šlechtění se?“ Raz,dva,tři,nádech a: ,,Bez obav,kobylu si odjezdím s novým účesem jako bez něj!“ ,,Já jen,že to nacválání z kroku,který tu tak poctivě piluješ ,připomíná spíš pomalou smrt,než jezdecký umění!“Tentokrát pouhý nádech a: ,, Hleď si svýho Gamara, v rozích ho máš jak pravítko!“Dá se vůbec takováto láska mezi mužem a ženou,mezi třiadvacátníkem a sedmnáctkou,ustát s noblesou a bez šrámů ?Oddílová klubovna praská ve švech,popíjí se,zpívá.Vedoucí oddílu hraje na harmoniku,z maličkého grilu voní klobásky.Idylka.Ovšem jen do chvíle,kdy největší konkurent stájové jedničky Mikyho,ošklivec Kamil-Lišák,nazývaný tak nikoli pro ryzí důvtip,nýbrž ryzí barvu své značně proplešatelé kštice,zaryje do svého soka: ,,Hele,Skořápko,sice jsi měl kliku a zajel to dnes čistě,ale na tom žlutým oxeru to byla katastrofa! Nebýt Gamarova génia,šli jste na hubu!“Miky se napřímí,jako ostatně pokaždé,když někdo použije ono hanebné oslovení: ,, Pleteš se , Lišáku,ale hádat se nebudu.Spíš mi řekni,cos dělal ty na bedně a ve dvojskou,žes měl takovejch trestanejch?“
,,Spal,“ hihňám se ,ale to je chyba.Miky ihned pálí: ,,Jasně,o tom ví Alenka svoje ,viď?“Raz,dva tři nádech a : ,,Náhodou,Ariela šla dnes předpisově a pěkně jsme ti dýchaly za krk!“dmu se pýchou nad svým těsným druhým místem na velkých závodech. ,,Jezdit ji někdo,kdo používá mozek,mohla vyhrát!“šlehá vznešeně Vznešený a dodává: ,,Mozek je to,co máme my ostatní v hlavě,ale tím se netrap,zlato.“ Odpaluji rudá vzteky,bez počítání a bez nádechu: „ Vím o mozku svoje,právě jsem vyhrála matematickou olympiádu našeho gymplu! Olympiáda je to,co mohou podstoupit jen ti nejlepší,ale tím se netrap,zlato,ty máš zase svaly a modrý kukadla!“ Narážka na absenci maturity našeho Božského spolehlivě odrovnává: ,, Myslíš si,jak seš chytrá,co?!Tak fajn,rozdáme si to na společný parketě:kdo dokáže zvednout Jásavě všechny čtyři nohy,tomu se ten druhej pokloní až k zemi!“ Černá mrcha Jasava kope a kouše jako o život,kdykoli se jí někdo na nohy jen podívá. ,,To není o mozku,ale o svalech!“volá Lišák. ,,Ne nutně,“ krčím rameny , ,,někdo to zvládne silou,někdo rozumem.Uvidíme….“
Vražedná sázka je uzavřena.