Blog Takové Normální Holky

Etologie

Zkoušky z dospělosti

Umělý odstav hříbat

Odstav je přirozeným dějem v životěkaždého savce,potřeba člověka odebírat děti rodičům(matkám)tudíž není z biologického pohledu tak zvrácená,jak se na první pohled jeví.U koní jsou navíc mládí pánové i slečny evolučně připraveni nejen výrazně omezit či přerušit styky s matkou,ale i opustit rodné stádo.Přesto patří také u koní období odstavu k nejvíce stresujícím životním událostem,potíž je v čase a způsobu umělého odstavu.Po víceméně teoretickém rychlokurzu mateřského investování a romantickém popisu odstavu v podmínkách,kdy je rozhodovací právo na straně koní,dnes budeme čelit praktickým problémům umělého odstavu.

Nejlépe by tedy bylo neodstavovat hříbata dříve,než jejich vztah s matkou sám uvadne.

Nejprve rekapitulace nejdůležitější informací o odstavu přirozeném (tj.v podmínkách,kdy doba a způsob odstavu záleží na matce a hříběti).Odstav nelze brát pouze jako,,potravně zásobovací“záležitost přechodu z mléčné na jinou stravu,ale i jako výrazné omezení či úplné přerušení sociálních kontaktů s matkou.Samo kojení pro hříbě není pouze ,,materiální“výživou,ale slouží také k upevňování a udržování vzájemné vazby s matkou,a k tišení a uklidnění hříběte.Klisna poskytuje hříběti ochranu a zázemí,provází jej jemnými nuancemi společenského života a hraje nezastupitelnou roli v učení dalších základních životních dovedností,jako je rozhodování co žrát a čemu se naopak v jídelníčku vyhnout,jak se vypořádat s prostředím ,ve kterém žije,apod.K odstavu od matky tedy za přirozené situace z dobrých důvodů dochází mnohem později než v době,kdy je hříbě fyiologicky plně připraveno přejít na čistě vegetariánský způsob života.Je důležité mít na paměti,že přirozený odstav je postupným a pozvolným procesem vzájemného ,,licitování“mezi oběma účastníky .Začíná zhruba v osmém měsíci a končí často až po druhém roce života hříběte.V té době už ale kojení bývá spíše sporadickou společenskou událostí.Významnější kojení končívá kolem jednoho roku věku,obecně ne dříve než v 9 měsících.Konkrétní údaje se liší studie od studie,společným zásadním faktorem ovlivňujícím dobu odstavu je reprodukční stav matky.Klisna zpravidla odstavuje stávající hříbě s blížícím se porodem dalšího potomka.

Maturitní otázky hříbat a vysvědčení chovatelů

Porovnáme-li výše uvedené s obvyklou chovatelskou praxí,je nabíledni,,že zatímco v přibližování se odstavu jako postupnému procesu se vysvědčení řady chovatelů začínají pyšnit lepšími známkami,z předmětu ,,věk hříběte při odstavu“stále propadají .Koně mají ve svém domestikovaném životě to štestí,že nebývají odebírání matkám v období nutriční závislosti na mléku,jako je běžné u sotva narozených telat mléčného skotu nebo selat.Drtivá většina domácích koňských kojenců je i tak odstavena předčasně.Vžitý úzus je 6 měsíců,odstav ve4 měsících však není vyjímkou.

Je důležité si uvědomit,že umělý odstav s sebou na rozdíl od odstavu přirozeného přináší více různorodých změn v životě a životním prostředí hříběte.Náhlý konec přísunu mléka či dokonce ztrátu matky může hříbě,,evolučně očekávat“, neboť tragédie jsou běžnou součastí přírodního koloběhu a rozhodnutí matek jednou provždy ukončit odstavový proces mohou v určitých případech rovněž přijít nečekaně.V takovém případě však hříbě obvykle setrvá ve známém prostředí rodné skupiny až do doby,kdy je čas stádo opustit.Umělé odstavená hříbata však bývají spolu s odstraněním matky vystavena i novému způsobu krmení,v horším případě dosud neznámému krmivu,a změně prostředí zacházení a denního režimu.V neposlední řadě bývá hříběti změněno prostředí sociální -hříbě je převedeno na samotku nebo přeřazeno do nového kolektivu.Každá z těchto zásadních změn sama o sobě vyvolává obrovský tlak na psychiku hříběte,účinky více takových změn se dále sčítají.Se změnou způsobu výživy se hříbě vypořádá relativně snadno,nebývá problém uvést hříbě po počátečním nechutenství do výborného výživného stavu.Šrámy na duši však mohou mít trvalé následky.Podstatná část abnormálního chování a poruch chování právě v době odstavu.

Otrlejším povahám,při čtení dosud vzdorujícím slzám,nemohu nepřipomenout obecné následky předčasného odstavu uváděné v učebnicích etologie:změny mateřského ,reprodukčního a sociálního chování snížená plodnost,zkrácená délka života,změny ve struktuře mozku,zvýšená citlivost vůči stresu a zdravotním potížím,horší sociální zařazení,neofobie,horší učení.Uvedený výčet poruch a poškození není ani konečný,ani konečný ,ani neznamená,že jimi musí nutně trpět každé hříbě.Umělý odstav je však bezesporu stresující záležitostí,kterou svými potřebami a zásahyzpůsobuje člověk.Morální povinností chovatele je tedy učinit maximum pro co nejšetrnější odstav a vytvoření příhodných podmínek,v nichž by se hříbě s takovou zátěží snáze vyrovnalo.

Jak na to?

Nejlepším způsobem odstavu v chovech se jeví ponechat vychládání vztahu mezi matkou a hříbětem zcela v jejich kompetenci.Chovatelé často zastávají názor,že hříbě je třeba odstavit co nejdříve,aby měla klisna dostatek času,pohody a energie na vývoj dalšího plodu.Obava jistě šlechetná,ovšem z hlediska biologie druhu poněkud kontraproduktivní.Klisny matky jsou evolučně připraveny pečovat současně o dvě hříbata,jak o kojené,tak dosud nenarozené.Pohodu březí klisny naruší spíše ztráta hříběte než jeho setrvalá přitomnost a vyžadovaná péče.Zvýšené energetické a nutriční nároky,které nepokryje pastva,klisně snadno zajistí výživář podle individuálních potřeb .Spíše než starost o matku by měl chovatel přihlížet k potřebám hříbat -u hříběcích kojenců frustrovaných předčasným a náhlým odstavem mohou bezproblémový přerod ve zdravé,krásné,silné,psychicky odolné a po všech stránkách úspěšné koně očekávat jen fundamentální optimisté.Nejlépe by tedy bylo neodstavovat hříbata dříve,než jejich vztah s matkou sám uvadne,a nebát se chovat dorostence s matkami a jejich mladšími sourozenci,než sami pomyslí na odchod z rodného hnízda(netrvá to více než 2,případně 3 roky,po které je většina hříbat,,odložená“po hříbárnách,kde očekává počátek své pracovní kariéry).I etoloové jsou však realisté,a uvědomují si,že tento způsob odchovu může být koním s ohledem na soudobý způsob využití koní dopřán spíše vyjímečně.Zatím nepanuje shoda,který z používaných způsobů odstavu je vůči hříbatům nejšetrnější .Za poslední desetiletí vznikla řada prací porovnávající různé způsoby odstavu a hledající optimální kompromis mezi potřebami koní a lidí.Popisovat detaily prací,jejichž výsledky zatím nevedou k jednoznačnému závěru,by marnotratně odvádělo pozornost chovatelů od společných nítí,které lze v těchto studiích vystopovat.Autoři se obecně shodují,že náhlý odstav je horší než jakýkoli způsob odstavu postupného,a je bezpochyby vhodnější odvádět matky od hříbat než opačně .(Náhlé zmizení hříběte samozřejmě poznamená i matku,dopad na její chování a duševní stabilitu však bývá podstatně menší než je tomuu hříbat).Není už ovšem jasné,jak nejlépe hříbě na budoucí odstav připravit.Efekt krátkých předchozích separací hříběte od matky je co od účinků na průběh odstavu sporný (Moons a kol.,Appl.Anim.Behav .Sci.2005)a významnější vliv může mít zřejmě pouze na matky prvničky a starší hříbata(Sondergaardová,kongres ISAE 1998).Odstav na samotku v boxe je stále považován za méně šetrný než jeho skupinové varianty .Společný odstav více hříbat způsobuje méně intenzivní reakce ,než pokud hříbě se musí vypořadávat s nelehkou situací samo (Houptová a kol.,Appl.Anim.Behav.Sci.1984,Heleski a kol.,Appl.anim.Behav.Sci.2002).Na druhou stranu se objevují výhrady vůči prosazujícímu se odstavování a následnému ustájení v párech,popřípadě trojících hříbat,protože následné rozdělení těchto svazků přináší další stres ne epodobný tomu odstavovému (Malinowski et.al.,J.Equine Vet .Sci.1990,Hoffmann et.al.,J.Anim.Sci.1995).Při (předčasném)skupinovém odstavu může dále dojít k potížím způsobeným sáním přeorientovaným vůči různým částě těla ostatních hříbat,případně zvýšenou vzájemnou agresivitou (McCall,Appl.Anim.Behav.Sci.1985)V současné době se zdá ,že nejvhodnějším způsobem odstavu je postupné odvádění matek (po jedné či dvou,přičemž hříbata jsou ponechána na pastvině,kde až dosud s matkami žila(Hoffmann et al.,J.Anim.Sci.1995).Negativní reakce na odstav rovněž zmírňuje umožnění vizuálního a akustického kontaktu mezi matkou a hříbětem (McCall,Appl.Anim.Behav.Sci.1985),studie však neuvádí,jaký dopad posléze mělo na chování hříbat i matek jejich úplné oddělení.Obdobný způsob však velmi dobře funguje u skotu,kdy jsou před konečným oddělením matky a telata na pastvině zhruba týden odděleny ohradníkem(Price et al.,J.Anim.Sci.2003).Nepředložila jsem jednoznačný recept,jak nejlépe odstavovat.Z uvedných informací však vstřícný chovatel,zvyklý nahlížet do duše svých svěřenců ,jistě vytěží úpravy či změny způsobu odstavování vedoucí k lepší pohodě hříbat podrobených jedné z největších životních zkoušek.Cílem nebylo chovatele stresovat,ale přimět k zamyšlení nad svou dosavadní činností.