Blog Takové Normální Holky

ETOLOGIE

Odstav od mléka

Sbohem matko…..?

V předchozích dílech jsme (nejen)s koňskými matkami prožívali jejich radostné i starostlivé ,,úvahy“o mateřském investování do potomků.Ať už matka dává svému roběti sebevíc,jednou přísun mléka ustane nadobro a mateřská pozornost a ochota vodit hříbě ,,za kopýtko“znatelně ochabne.Dnes se podíváme ,jak a kdy k tomuto osamostatnění dochází v podmínkách volného rozhodování obou zúčastněných.

Složení přijímaného mléka může hříběti poskytovat informace o jídelníčku matky a pomáhat tak utvářet jeho budoucí potravní preference.

Odstav je přirozeným dějem v životě každého savce.Termín,,odstav“ je obecně srozumitelný,ne vždy však máme jako,,vládci tvorstva“na paměti ,že v sobě skrývá dva mnohdy vzájemně časově a významově oddělené děje:odstav od mléka a odstav od matky.Řada studií volně žijících koní dokládá,že klisny se svými potomky udržují nadstandardní vztahy i poté ,co ,,obchod s mlékem“ukončil své podnikání.Hříbata se o jinou stravu než mléko zajímají často již první den svého života.V prvních týdnech po narození je však ,,oždibování“trávy spíše hravou výzvědnou činností,ke které si hříbata vzhledem ke svým tělesným proporcím musejí dokonce přikleknout.Podstatnější nutriční význam získává pastva zhruba ve čtvrtém měsíci věku (např.Boy a Duncan,Behav.1979).Podrobnosti a doporučení ,jak převést hříbě z mléka na pevnou stravu po stránce nutriční,ponechám odborníkům na výživu.Zde bych ráda zdůraznila některé obecně velmi opomíjené a podceňované zásadní aspekty etologické.Kojení neslouží jen kvýživě hříběte,ale zastává i důležité role nenutritivní.Kromě upěvňování a udržování vazby mezi klisnou a jejím hříbětem je kojení nejpřirozenějším tišícím a uklidňujícím prostředkem pro hříbě,vyrovnávající se s nenadálou či nepříjemnou situací.Obdobně jako jiná savčí mláďata(lidské matky jistě potvrdí)hledají v případě nouze hříbata u struku kromě mléka klid,porozumění a bezpečí.Složení přijímaného mléka může hříběti poskytovat informace o jídelníčku matky a pomáhat tak utvářet jeho budoucí potravní preference (Provenza a Cincotta,1993).Při časování umělého odstavu je tedy velmi žádoucí nepočítat pouze s obdobím nezbytné výživové potřeby mléka.I humánní pediatři vzali po letech experimentů s umělou výživou a diktátem časově dávkovaného kojenína milost biologii daného druhu a došli k závěru ,že nejlepším způsobem krmení lidkých mimin je mateřské mléko podáváné přímo u zdroje,a to po co nejdelší dobu,kterou je matka ochotna fungovat jako mléčný tank.V případě lidském následují po odstavu od mléka obvykle léta či desetiletí vyčerpávající péče,,nemléčné“.U koní se zdá,že s koncem kojení končí i význámná mateřská péče,přestože dobré vztahy a podpora potomků mohou pokračovat i nadále.

Kdy a jak ve stepi?

Odpoveď na zdánlivě jednoduchou a prostou otázku,kdy dochází k odstavu ve volné přírodě,neí jednoznačná ani jednoduchá .Obdobně jako v případě jiných číselných údajů ze života koní (zvířat ,lidí)se věk odstavovaných hříbat v různých studiích liší,a výsledná hodnota je pro jednotlivé klisny ovlivněna jak určitými obecnými faktory,tak vlastní osobností.Zdá se ,že nejdůležitějšími činiteli vedoucími k odstavu,jsou kondice matky a její březost.(Klisny zabřezávají zpravidla během první nebo druhé poporodní řije,současně tedy investují do dvou hříbat-jedno hříbě kojí a druhé nosí).Matky v horší kondici odstavují hříbata dříve než klisny v dobrém výživném a psychickém stavu,které nad nějakým tím litříkem vyrobeného mléka nemusejí příliš přemýšlet.Matky,jež mohou svá hříbata takto nutričně,,rozmazlovat“získávají reprodukční výhodu.Z jejich potomků vyrostou pravděpodobně zdatnější a úspěšnější koně než z hříbat,do nichž matky mohly,,proinvestovat“méně.Výhoda luxusnějšího mládí platí nejen pro syny,kteří jsou v dospělosti lepšími uchvatiteli a držiteli harémů,ale i pro dcery.Pro ně mohou být větší tělesně rozměry vstupenkou do vyšších pater sociální hierarchie mezi stádovými družkami,a tím k lepším zdrojům (kvalitnější pastva,páření s kvalitnějším hřebcem apod.).Březí klisny napříč koňovitými obvykle odstavují dříve než klisny,které se k porodu nechystají (např.Duncan a kol.,Anim.Behav.1984;Cameron a kol.,Behav.Ecol.Sociobiol.2000).Klisny na,,reprodukční dovolené“si mohou dovolit investovat do stávajícího potomka více(delší dobu),protože své aktuální zdroje nemusejí dělit mezi dvě hříbata(kojené hříbě a hříbě vyvíjející se v děloze).Březí klisny mohou být dále při rozhodování o ukončení stávajícího kojícího procesu ovlivněný tím,zda se chystají porodit hřebečka nebo klisničku,jako je tomu u zeber stepních(Pluháček a ko.,Appl.Anim.Behav.Sci.2006).Zebří synáčkové chystající se na svět jsou zřejmě náročnější než jejich holčičí protějšky,proto jejich matky odstavují kojená hříbata dříve (bez ohledu na to ,je-li kojené hříbě syn nebo dceruška).U koní lze tento princip předpokládat rovněž,ovšem dostupné zdroje zatím mlčí.Pohlaví kojeného hříběte na dobu jeho odstavu podle většiny studií napříč koňovitými vliv nemá.Obvykle se uvádí,že prvničky kojí hříbata déle a odstavují kratší dobu před následujícím porodem než matky zkušenější(Duncan a kol.,Anim.Behav.1984).Nesrovnalosti mezi studiemi mohou být dányrůznou definici odstavu ,tedy určenímod kdy je hříbě považováno za odstavené.Nepozoujeme-li hříbata 24 hodin denně,těžko vyloučit (ke konci období kojení hříbata obvykle sají jen několikrát denně).Na druhou stranu zřejmě není třeba přikládat zásadní význam sporadickým ,,vzpomínkovým“kojením,která jsou spíše společenskou událostí a pozvaním na kávu než hodnotným obědem.

Čísla,čísla,čísla....

Konkrétní údaje o době odstavu se mezi studiemi liší,ovšem rámcovou představu lze vzhledem k jejich relativní hojnosti získat poměrně dobře.Většina hříbat bývá odstavena zhruba do věku jednoho roku,některé klisny odstavují svá hříbata už kolem 40.týdne věku(cca v devíti měsících)některé mnohem později (v 16 měsicích ).Březí klisny obvykle časují odstav

svých hříbat podle data očekávaného porodu nošeného hříběte.Některé klisny kojí stávající hříbě ještě den před následujícím porodem,většina si dává kojící pauza v délce dní či týdnů,15 týdnů není výjimkou.Nejednou však byly pozorovány klisny,které s novým přírůstkem kojí současně i hříbě předchozí.Není-li kojící matka březí,s odstavem většinou pospíchá podstatně méně .Hříbata nebřezích matek bývají odstavena většinou až po prvním roce věku,zpravidla do dalšího jara následujícího po jejich narození .Tradičně zmiňovanou raritou jsou sající pětiletá či dokonce osmiletá ,,hříbata“.Pro rychlý přehled citovaných studií a další intimnosti lze zalistovat například v knihách Paula McGreevyho(Equine Behavior:A Guide for Veterinarians and Equine Scientists,vyd.Saunders-Elsevier 2004)nebo George Waringa (Horse Behavior,Noyes Publications/William Andrew Publishing 2003).Odstav hříběte v přírodních podmínkách může i nemusí přímo souviset s disperzí klisniček i hřebečků,tedy jejich odchodem z rodného stáda.Některá hříbata opouštějí ,,rodné hnízdo“vzápětí po ukončení období kojení,jiná ještě řadu měsíců setrvají.Mohou dokonce fungovat jako,,babysitteři“svých mladších sourozenců (Wells,disertační práce 1978).Tito koňští dorostenečtí au-pair se svým malým sourozencům věnují více než jiným koním ve stádě-hrají si snimi,,groomuji“(vzájemně pečují o svou srst a dobré vztahy )a tráví v jejich přitomnosti hodně času v době,kdy se matky pasou opodál.Neméně podstatnou informací plynoucí ze studia volně žijících populací,než je samotná doba odstavu ,je popis odstavu jako dlouhodobého procesu.Odstav hříběte v přirodě neprobíhá naráz,ale jde výhradně o postupný a pozorný proces,který s trochou nadsázky začíná již po narození Hříbata se s rostoucím věkem častěji a dále vzdalují svým matkám,které je s přibývajícím dobou od porodu méně ostražitě přiváději zpět k sobě (Tylerová,Anim.Behav.Monogr.1972).Kojení i kontakty mezi matkou a hříbětem jsou méně četné a v životě hříběte získávají větší a větší význám jiné potravní zdroje (pastva,voda),stejně tak jako kontakt s ostatními hříbaty a dalšími členy stáda.

Zdroj:časopis Jezdectví.