Blog Takové Normální Holky

Etologie

Já,máma,imprinting a James Bond

Esenciální živinou v kavlitním životě jeidnce je rodičovská láska a obětavost,kterou přijímal v dětství.U koní tomu není jinak.Mezi klisnou a jejím hříbětem se vytváří pevné pouto,ketré nenahraditelně zabezpečuje zdárný vývoj hříběte jak po stránce materální ,tak citové a sociální.Bez této vazby z hříběte stěží vyroste úspěšný a plnohodnotný příslušník svého druhu.

U druhů,u nichž se vyvinula rodičovská péče,vytvářejí pečující rodiče se svými potomky vzájemnou silnou a pevnou vazbu,která svým rozsahem a významem podstatně přesahující bežné sociální vztahy s jinými jedinci.Pro matku savců je z evolučního hlediska zásadní dovedností rozeznat vlastního potomka od cizích,aby ,,výrobně drahé“mléko a péči investovala do vlastního potomka a tedy do vlastích genů.Musí tedy mít své róbě od okamžiku porodu stálo na očích a co nejdříve jej rozpoznat od cizích větřelců.Proto s návázáním vazby neotálí.Pro mládě savců je životně důležité rozpoznat svou matku,která je téměř výhradně jediným tvorem,u kterého bezpečně najde mléko,ochranu a vřelý cit.Doba,kterou matka potřebuje k tomu,aby se naučila rozpoznat své mládě,se druhod druhu liší.U kopytníků je obdobným určeným ,,přírodou“ k návázání matky na mládě obvykle několik prvních hodin po porodu.Mládě s rozpoznáváním mámy nemusí tolik pospíchat,protože ta si pohlídá ,aby zvědavé tetičky či drzé jeskyňky mládě neuloupily.Pozdější rozpoznávání matky může mít výhodu v případě,že mládě krátce po narození osiří a jeho jedinou šancí na přežití je najít náhradní matku.

Mláďata kopytníků,která krátce po narození následují svou matku a nehnou se od ní na krok(tj.mláďata následovacího typu,např.hříbata),se svou matkou naučí poznávat zpravidla dříve než mláďáta odkládajícího typu(ta traáví první dny svého života nehnutě v krytu porostu kontrolovat a nakojit;např.kolouši).Důvod je nasnadě.Zatímco hříbě se musí držet matky a nemělo b ysi ji plést s klisnou od vedle,kolouch leží v podrostu a tiše čeká,až jej máma vyhledá a vyzvedne .Nebezpečí záměny tu nehrozí .Další elegantní příklad toho,jak se přírodním výběrem posilují pro život jedince.Ať už je doba nutná k navázání vztahu mezi matkou a jejím potomkem jakkoli dlouhá ,pokud jsou od sebe matka s potomkem v této době odloučení,je šance na vytvoření jejich normálního vztahu mizivá.Je třeba si uvědomit,že i v umělých chovech je matka základní životní institucí a její odstranění způsobuje bolest,nepohodu a trvalé následky.Bez matky (a druhově obvyklého sociálního zázemí)jsme schopni odchovat zdravé a krásné jedince téměř spolehlivě ,avšak neschopné normálního života příslušníka svého druhu a poškozené po stránce sociální .Osvícený humanní etolog Zdeněk Klein používal případný termín ,,sociální debil“.Příkladem mohou být buď uměle odchovaní šimpanzi v ZOO nebo většina telat mlečných krav v běžných chovech.Koně nejsou vyjímkou.S těmi odchovávanými bez matky a odpovídajícího sociálního prostředí se hůř pracuje a jejich zařazení do koňského kolektivu bývá obtížné.

Blízká setkání mateřského druhu

Má-li klisna tu možnost,straní se před porodem stáda a rodí v soukromí.Zbaví se tak nažádoucích pozornosti ostatních členů stáda a získá klid pro seznámení s hříbětem a první společné okamžiky.Klisna během prvních několika dnů po porodu svého novorozence aktivně brání proti společenským návrhůma zvědavosti svých společníků.Vazba mezi matkou a mláďetem se začíná formovat ihned po jeho narození.Klisna je po porodu fyziologicky připravená rychle si zapamatovat charakteristické vlastnosti svého hříběte-jeho vůni, ,,chuť“ ,a o něco později i vzezření a hlas.Dosud nebyla publikována práce,která by experimentálně ověřila ,jak rychle matka porozené hříbě,,přijme za své“. Na základě pozorování chování různých koní v různých podmínkách řadou autorů lze však říci,že matka své hříbě rozeznává jako vlastní pravděpodobně do 30 minut,zcela jistě během několika málo hodin po porodu(Mills and McDonnellová:The Domestic Horse.The Evolution ,Development and Management of its Behaviour.Cambridge University Press 2005).Tomu odpovídají pozorování ,že po 30 minutách od porodu počáteční bouřlivá mateřská aktivita vůči novorozenci klesá (Houptová,Appl.Anim.Behav.Sci.2002).Mateřské pouto se dále posiluje mezi prvním a druhým týdnem po porodu.Kate Houptová ve své práci dále popisuje vzájemné chování matky a hříběte v prvních hodinách po porodu.Klisna své mimino nejprve ,,pozdraví“,způsobem podobným zdravícím rituálem mezi dospělými koňmi,očichá jej a pak čerstvě narozené hříbě důkladně olizuje .Toto chování má několik důležitých funkcí .Zbavuje hříbě zbytků plodových membrán,které svým zajimavým pachem lákají predátory a zakrátko mohou být zdrojem infekce,osušuje ho,stimuluje srdeční činnosti ,krevní oběh a vylučování ,hraje zásadní roli v navázání mateřského vztahu a rozpoznávání vlastního hříběte podle pachu a ,,chuti“. (v současnosti se vyskytly pochybnosti,zda má ,,chuť“ hříběte skutečně

takový význam pro naučení rozpoznávání vlastního hříběte jako třeba u přežvýkavců či masožravců .Relevantní závěr však dosud chybí.)

Na rychlosti a úspěšnosti zafixování identity hříběte se podílí vomeronasální orgán prostřednictvím flémóvání. Ne všechny klisny však po porodu flémují,proto tento orgánnemusí mít u koní v učeí rozpoznávání mláďat tak zásadní význam jako u některých jiných druhů.Například ovce s vyblokovanou funkcí vomeronasálního orgánu věnovaly jehňatům mateřskou péči,ale nebyly schopny rozpoznat vlastní mláďata od cizích (Booth a Katz,Biol.Reprod 2000).Hovoříme o vzniku pevného pouta mezi matkou a potomkem,a dosud jsme nezmínili termín imprinting.Zcela záměrně,neboť je v koňských kruzích velmi často používán nesprávně a zaměňován s jinými ,,-ingy“.Termínový Babylon v lidských hlavách sice koním sám o sobě neubližuje,ale pro ujasnění možností a limitů některých chovatelských očekávání je třeba si obsah těchto termínů uspořádat.

Imprinting-zaklínadlo klasických etologů a jeho odvrácená tvář

V obecném povědomí se k termínu imprinting nejčastěji přířadí jméno Konrád Lorenz,v našich koňských luzích a hájích lze dokonce zaslechnout označení,,lorenzovský imprinting“.Lorenz nebyl tím,kdo termín zavedl,ani prvním,kdo se jeho studiem zabýval.Bezpochyby však imprinting mediálně proslavil.Obrázky důstojného bělovlasého bělovousého pána následovaného housaty jsou v portfoliu novinářských fotografických evergreenů dodnes.

Zatímco fotky nestárnou,pohled na fenomén impritingu se podstatně změnil.Není to znesvěcením převrátné práce a odkazu Konráda Lorenze,jen se opět ukázalo,že nic neplatí tak stoprocentně a bez vyjímek,jak se původně zdálo.Především je třeba připomenout,že Lorenz v roce 1935 definoval imprinting,tehdy ještě německý Pragung(česky vtištění),jak proces ,kterým se mládí ptáci učí rozpoznávat matku a následovat ji.Lorenz považoval imprinting za proces zásadně odlišný od běžného učení.Podle jeho výkladu k němu dochází pouze v určité krátké fázi života jedince,tzv.senzitivní periodě krátce po vyklubání,,imprinting nevyžaduje ,na rozdíl od dalších typů učení,posílení ,,odměnou“a je nevratný.Jednoduše řečeno,krátce po vyklubání si mládě zafixuje nejbližší předmět (matku stejně dobře jako její atrapu či člověka),nefunguje tu postup pokus-omyl a nelze uplatnit metodu ,,uplácení“ (např.zrní za správně provedený úkol -vtištění matky či objektu).Imprinting proběhne výhradně v dané senzitivní periodě a zafixovaná preference se nedá změnit.Jako jeden z příkladů,kterým dokládal svá tvrzení ,uváděl Lorenz fakt,že housata a kachňata odchovaná člověkem se ,,považují za lidi“-ke svému adoptivnímu rodiči se chovají jako k matce,preferují lidské souputníky a k nim také směřují své milostné návrhy.Je důležité připomenout ,že Lorenz a většina dalších experimentátorů se zabývali imprintingem u ptáků,a to druhů s prekociálním typem mláďat (tedy těmi,co z vajíčka vykouknou slušně opeřená,krátce po vyklubání se postaví na vlastní nohy,jsou schopna běžet za maminkou a nejsou závislá na krmení rodiči ,,úst do úst“).Na zákldě těchto studií nelze zobecňovat impriting na ostatní druhy živočichů,a to ani v rámci ptáci říše.Názor na imprinting se na základě přibývajících studií stále vyvíjí(více např.v učebnici Davida McFarlanda Animal Behaviour,vyd.Pearson Prentice Hall,3.vyd.1999).Dnes je imprinting za formu učení určitě preference s dlouhodobým efektem probíhající v senzitivní periodě krátce po vyklubání,resp.po porodu,prostřednictvím kterého si jedinec zapamatuje své(ho) rodiče,popřípadě sourozence(tzv.filiální imprinting).Je tak schopen rozeznat svého rodiče od jiných členů společenstva ,ve kterém žije.Na základě tohoto ,,vjemu“ se často jedinec v pozdějším životě orientuje při výběru sociálních partnerů (tzv.raná socializace),reprodukčních partnerů (tzv.sexuální imprinting)a preferenci podmínek ,ve kterých jedinec žije (habitatu).K těmto jednotlivým typům imprintingu navíc nemusí dojít najednou,ale v několika různých senzitivních periodách časově příslušných k vytvoření té které preference v průběhu rané ontogeneze jedinceJe zřejmě,že imprinting není neměnný obecný proces vrozený stejnou měrou všem živočišným druhům.Bylo mnohokrát prokázáno,že ani prekociální ptáčata,na kterých stavěl své hypotézy Lorenz ,se na různé typy atrap či člověka nevážou stejně snadno a dobře jako na vlastní matku.,,Míra“uplatnění imprintingu u jednotlivých živočišných druhů odpovídá jeho biologické funkcí-u druhů,kde je důležité,aby mládě svého rodiče dobře rozpoznávalo,je imprinting vyvinut v širokém rozsahu .Pro plně vyvinutá a samostatnější mláďata má mnohem větší význam než pro ta,která se rodí různou měrou nedovyvinutá a neschopná vlastního pohybu.Příkladem mohou být ona housata,která následují matčiny sukně a ,,jak husy jdou pěkně za sebou“,nebo mláďata ptáků žijících v koloniích ,kde obvykle záměna rodiče za cizího strýčka či tetičku znamená jistou záhubu.Naopak ptáčatům závislým na krmení a teple poskytovaném rodiči není imprinting příliš užitečný.Rozpoznat,da na hnízdo přiletěl rodič nebo strýček kanibal pro ně nemá valný evoluční význam-mohou s tím nesouhlasit,ale to je asi tak všechno,co s tím mohou dělat(Jára da Cimrman,,nedatováno).

Imprinting-jak se to rýmuje u koní...?

Už i velmi laskavého čtenáře jistě zaráží,že v časopise věnovanému tak krásnému savci,hovoříme o ptácích.Je to tím,že výlet do literatury zabývající se imprintingem je vesměs omitologickou a jeho výklad je na ptačích experimentech založen.Najdeme řadu prací na hlodavcích,štěňatech,kůzlatech či jehňatech,ale při zadání klíčového slova,,imprinting“ u koní zdroj vědecké literatury (server Web of Science)cudně mlčí.Proč?

Hříbatům trvá několik dní,než si spolehlivě zapamatují matku,a tento proces je pravděpodobně založen spíše na asociativním učení než na specifickém a rychlém,,bezmýšlenkovém“imprintingu ve smyslu,jak je popsán výše(Houptová,Appl Anim Behav Sci 2002).Proto se vědecké literatuře termín imprintung u hříbat prakticky nepoužívá a autoři raději jednoduše hovoří o vazbě mezi matkou a mládětem (anglicky bond),a jejím navazování ,označovaným i v některé české populární literatuře jako bonding.Matení pojmů je dokonáno záměnou imprinting za tzv.handling (též imprint training),tedy ,,rukodělné opravování“či ,,omlazování“hříběte prováděné chovatelem za účelem zmírnění strachu z lidí a jeho lepší a snadnější spolupráce v dospělosti .Tomu ,zda ,kdy a jak handling skutečně funguje.

Zdroj:Jezdectví