Investování na mateřském trhu
INVESTOVÁNÍ NA MATEŘSKÉM TRHU:
Kojení nad zlato
Hříbata se nepřekvapivě neliší od svých savčích kolegů a jejich základní,životně nezbytnou potravinou je mateřské mléko.Tato zdání banální tekutina patří bezpochyby k ,,nejdražším“nápojům a pokrmům,jaké lze najít v menu vyhlášených restaurací nejvyšší cenové kategorie.Matka „vyrábějící“mléko pro hříbě se notně vydá ze svých rezerv a při troše básnické licence ji lze postavit na roveň těžce pracujícímu horníkovi.Proto lze očekávat,že nebude mlékem plýtvat a bude jej ,,investovat“ nejen s ohledem na potřeby hříběte,ale také po zvážení svých vlastních možností.
Na rozdíl od výše zmíněného horníka termín ,,mateřské investování“ básnickou licencí není a v moderní biologii patří k nejpoužívanějším výrazům.Na burze investujeme své těžce ušetřené korunky do akcií,zlata a dalších cenných věcí,přičemž věříme,že právě takto vložené peníze nám přinesou kýžené zbohatnutí.Podstupujeme přitom různou míru rizika ztráty vložených prostředků,kterému odpovídá i očekávaný zisk.Nízké riziko skýtá slušnou šanci na malý,ale jistý zisk,aniž bychom trávili bezesné noci obavou,že si naše úspory vezme neviditelná ruka trhu.Naopak závratného zisku docílíme zpravidla jen sázkou na nevypočitatelného koně,přičemž šance na úspěch bývá výrazně nižší oproti pravděpodobnosti ,že onen kůň shodí jezdce a nenávratně zmizí i s naším vkladem.Devět z deseti rádců investora proto doporučuje rozložit prostředky i riziko do více dílčích investic,z nichž část půjde na „jistotu“ drobného zisku a část na pokus státi se miliardářem.Míra zastoupení druhého případu se liší podle investorovy ochoty oželet případné různě velké ztráty.Tolik velmi zjednodušený pohled na burzovní obchodování v lidském světě.Na trhu s rodičovskou péčí je tomu obdobně.
Rodičovské investování
Rodič má své omezené zdroje (pohlavní buňky,čas,energii,pozornost apod.),které hodlá investovat během svého života tak,aby jeho celkový zisk ( úspěšné potomstvo) byl co nejvyšší za co nejnižších nákladů.Slangově řečeno,hledá se optimální poměr cena/výkon.
Termín ,,rodičovská investice“ zavedl v sedmdesátých letech minulého století profesor Robert Trivers a definoval jej jako jakékoli chování ,kterým rodič zvyšuje pravděpodobnost přežití svého potomka a jeho úspěšně reprodukce a které činí na úkor vlastní schopnosti investovat do potomka dalšího ( spotřebují-li moji rodiče všechny ušetřené peníze na moje studium,mladší bratr ostrouhá).Obdobně jako lidští rodiče,ani ti zvířecí nejsou oproštění od tíže rozhodování ,když založit rodinu,kolik mít potomků,jak dlouho jim poskytovat bezpečné a pohodlné útočiště vlastní domácnosti,jak velké jim dávat kapesné atd.
Z hlediska investiční strategie nebývá pro rodiče příliš výhodné vložit veškeré prostředky do jednoho potomka,neboť i na poli rodičovského investování panuje nejistota známá z burzy.Ani při zajištění maximální péče nelze předem stoprocentně odhadnout,jak se budou potomci vyvíjet.Mládě se může jednoduše,,nepovést“ (postižené mládě nebo černá ovce rodiny odmítající založit rodinu a piplat další generaci rodičovských genů ) nebo přijít k úrazu- mláďata jsou v přírodě častými účastníky nehod a běžnou složkou jídelníčku příslušníků jiných,případně i vlastního druhu.Je tedy rozumnější rozložit lásku a péči mezi více dětí během celého reprodukčního života a při vychovávání jednoho potomka myslet i na jeho sourozence,ať již narozené nebo budoucí.O rodičovské investici se relativně snadno píše,s jejím výzkumem v praxi je to však mnohem složitější.Existuje řada teorií,jak by měli rodiče investovat,aby dosáhli co nejvyššího zisku,ale doložit je daty je napříč živočišnými druhy velmi obtížné .Zkuste si například představit ,jak převádíte na měřitelné a souměřitelné jednotky péči klisny o hříbě a počítače,kolik ,,to klisnu stojí“(včetně takových těžko uchopitelných drobností,jako je například nepřetržitá pozornost při hlídání hříběte či vysilující odpovídaní na všetečné otázky malých zvědavců).Přečtěte přičinění tatínka (hřebec v přírodních podmínkách svá hříbata hlídá a chrání před zatouláním a útoky predátorů a cizích hřebců)a máte rodičovské náklady na jedno hříbě.
Nemůžete–li se dopočítat,nejste sami.Vzhledem k problematickou vyčíslení řady rodičovských zásluh zjednodušuje na investici mateřskou,a to jen na její nejpodstatnější část ,kojení.
Dostaveníčko v mléčném baru U kojící kobyly
Mateřské mléko je nejpřirozenější a nejlepší stravou pro hříbata v prvních měsících života.Kromě funkce nutriční ( výživové)hraje klíčovou roli v imunitní obraně organismu.Novorození savci nejsou vybavení kompletně funkčním imunitním systémem a látky nezbytné pro obranu organismu vůči infekci čerpají z mléka,které je v prvních dnech laktace bohaté na imunoglobuliny a další látky (tzv.mlezivo neboli kolostrum).Obvykle se udává,že pro uspokojivý odchov hříběte je třeba ,aby hříbě přijalo mlezivo zhruba do osmí hodin svého života.Většina hříbat se ve spolupráci s matkou prvně napije do dvou hodin po narození.Nejeví-li klisna vážné známky odporu vůči hříběti,není třeba se vnucovat s přistrkováním hříběte ke struku a povzbuzováním jeho sací aktivity,alespoň během oněch prvních dvou hodin.Nevhodná a nevítaná asistence naopak zbytečně ruší důležité okamžiky navazování vzájemné vazby mezi klisnou a hříbětem,popřípadě může zkomplikovat budoucí vztah budoucí vztah hříběte k člověku.Hříbě se zřejmě rodí s ,,programem“,že má hledat nejbližší tmavý kout na spodní straně ,,něčeho“. „Něčím“ je za přirozené situace zpravidla jen břicho matky .Než se však hříbě může pustit do hledání čehokoli,musí se nejprve postavit na vlastní nohy,udržet balanc, ustát pár krůčků a zorientovat se,kdeže je ten předmět skrývající kýžené zákoutí.To zabere mnoho minut usilovné práce a řadu marných pokusů.Mills a Nankervisová ( ,, Equine Behaviour.Principles Practise“ .Vyd.Blackwell Science 1999) připomínají,že onen jednoduchý ,,prográmek“ v hříběcí hlavě pracuje dostatečně za přirozené situace,ale může se zhroutit v momentě ,kdy k prostředí prověřenému přírodním výběrem přibude pár drobných udělátek zručných chovatelů,jako je například tmavé místo pod žlabem ve výši šátrající huby.Jakmile jednou ,,prográmek“ úspěšně proběhne a hříbě se napije,chodí nadále pro mléko ,, na jistotu“ a velmi rychle se zdokonalí v efektivním příjmu mléka.Koně (a obecně koňovití)se vyznačují krátkým a častým kojením.Jedno kojení obvykle trvá zhruba jednu minutu (v rozsahu několika vteřin až dvou minut).Údaje o frekvenci kojení se v různých studiích liší.V prvních týdnech života saje hříbě zhruba jednou až třikrát za hodinu,s přibývajícím věkem se frekvence kojení snižuje.Délka kojení se obvykle významně nemění.
Souvisí chování při kojení se skutečným příjmem mléka?
Velmi vlažně ,zdá se.Délka a frekvence kojení byly rutinně používány jako indikátor příjmu mléka napříč savčími druhy.Elissa Z.Cameronová (Anim Behav 1998)prošla předchozí savčí porovnávající chování při kojení se známým množstvím přijatého mléka (měřeného přírůstkem hmotnosti po daném kojení nebo přenosem izotopů z matky na mládě).Zjistila ,že délka ani frekvence kojení s množstvím přijatého mléka nekorespondují.Nejlepším prediktorem příjmu mléka se ukázala celková délka kojení za den,ovšem závislost byla velmi slabá.Tyto závěry potvrdila autorka vlastním experimentem i na koních ( Cameronová a kol.,Anim.Behav .1999.Ecol.1999).Přinesla tedy zprávy nikterak povzbudivé,protože prakticky nelze odhadnout příjem mléka,a tedy výší mateřská investice,bez rušení koní v jejich spontánní aktivitě (vážení před a po kojení) nebo použití drahých a komplikovaných metod ( přenos izotopů mlékem).Z prací však vyplývá ,že výše mateřské investice zřejmě souvisí s tím,kdo kojení ukončil.Zatímco kojení v drtivé většině vyvolá a zahájí hříbě,různý podíl kojení ukončí matka.Matky,které častěji ukončují kojení,pravděpodobně méně investují a hříbata nedostávají tolik mléka,kolik požadují.
Velkým přínosem přehledové práce dr.Cameronové je shrnutí faktorů,které chování při kojení mohou ovlivnit,a tím zkomplikovat vztah mezi chováním a mateřskou investicí.
Takovými faktory jsou například věk a pohlaví hříběte,věk a zkušenost matky,její kondice a postavení v sociální hierarchii nebo podmínky prostředí.Tyto faktory by měly být zohledněny v každé analýze dat.Aby to nebylo tak jednoduché,existuje řada dalších faktorů,které ovlivňují množství přijatého mléka za stejnou dobu sání při stejné frekvenci nejen mezi různými hříbaty,ale i u jednoho hříběte.Některé hříbata mohou být v získávání mléka šikovnější a rychlejší než jiná.Hladová hříbata sají intenzivněji než méně hladová.Hříbě se v sání zdokonaluje s přibývajícím věkem.Jednotlivé matky různě snadno spouštějí mléko.Snadnost spouštění mléka může kolísat během laktace a může se lišit i mezi oběma struky.Další komplikace: stejně množství mléka může mít za různých podmínek různé složení a obsah energie.A tak dále.Na závěr tohoto výčtu je třeba zmírnit tzv.nenutritivní kojení,při kterém nedochází k přenosu mléka,jen k manipulaci se strukem.Nenutritivní může být buď celé kojení nebo jen jeho část.Tato kojení se vyskytují napříč savčími druhy a mají různou funkci ( stimulace spuštění mléka,stimulace další tvorby mléka apod.).,,Nemléčná“ kojení mají i důležitý význam sociální.Vyděšená či poplašená mláďata se uchylují k matce a jejím strukům,kde hledají uklidnění a bezpečí.Kojení kromě nutričních nároků uspokojuje i potřeby emocionální ( u koní Carson a Wood-Gush,Appl.Anim.Ethol.1983).V současnosti probíhá revize poznatků o chování klisen a hříbat při kojení,na závěry je tudíž třeba počkat.Pro nás jako chovatele z toho plyne,že pouze na základě pozorované frekvence a délky kojení nemůžeme spolehlivě určit,zda klisna investuje dostatečně a naše hříbě je dobře živené.Nápadně časté kojení a časté pokusy o kojení odmítané matkou však mohou napovědět,že je něco v nepořádku.Hříbě má buď hlad,nebo cítí psychickou tíseň.Příště se prokojíme až k odstavu.